Když máte kolem sebe samé příjemné, optimistické, pozitivně naladěné lidí, není těžké se od nich nakazit a budou vás vždy dobíjet pozitivní energií. Co když ale narazíte na ty, kteří jsou negativně založení, pesimisté, podezíraví, škarohlídi, remcalové, morousové, lidé, kteří za vším vidí něco zlého? Nebo dokonce lidé vyloženě zlomyslní, škodolibí, neféroví, křiváci…? Lidé, kteří opravdu věří a jsou přesvědčeni o tom, že zlo je ta správná cesta a že dobro je jen pro slabé, důvěřivé a naivní? Pak jde všechna teorie stranou a jste to vy, kdo musí osvědčit svoji odolnost vůči negaci. Svoji schopnost nenechat se vyvést z míry, nenechat se jimi nakazit. Může to být velmi těžká zkouška, protože pak se ihned ocitáme v pokušení oplatit zlo zlem. Nemám pravdu?
Na vás je, jak dokážete nepodlehnout zlu, nepřijmout jeho pravidla hry, jak si dokážete zachovat nejen svoji tvář, ale i svoji páteř. Taková zkouška je tím větší, čím větší je negace takových lidí a čím větší přesila jich je. V takových případech mohou obstát pouze ti morálně nejsilnější a nejodhodlanější snášet příkoří a všechny důsledky až na kraj svých sil. Musíme si ale uvědomit, že je to mimořádnost a že nelze odsuzovat nikoho, kdo toto není schopen nebo k tomu ochoten. Pokud totiž takové jednání budeme chápat jako normální a jediné přijatelné, musíme odsoudit všechny, kdo konají jinak a zlo akceptují. Do toto ovšem musíme zahrnout i sami sebe a své jednání.
Pravidlem ovšem je, že právě osobnosti nevíce morální mívají nejvíce pochopení, zatímco nejméně pochopení pro takové jednání mívají naopak ti, kteří by jako první přijali pravidla zla, pokud by jim hrozilo nějaké příkoří, jen aby mohli se vyhnuli komplikacím. Nejvíce soudí, radí či pokřikují největší zbabělci a nejvíce poukazují na viníky ti, kteří se sami provinili. Kdo chce skutečně pomoci, nepoučuje, ale koná.
Někdy ale bohatě stačí jen jeden takový člověk, která vás otravuje nebo je vám v patách. Musíte ale chápat, že je to zkouška. On je tu proto, aby byl váš učitel a vy jste tu proto, abyste se naučili zlu čelit, odolávat mu, i nastavovat svoji tvář. Může tu být také proto, že vás chce něco říci a nastavuje vám zrcadlo, do kterého se nechcete dívat.
Nemůžete sedět na dvou židlích, nemůžete dělat kompromisy. Nemůžete být dobří a zároveň hrát hru zla, abyste si ulehčili život. Nemůžete bojovat s démony silou, neboť tím je od sebe neodeženete. A pokud ano, vrátí se později ještě silnější.