Onen svět

Průvodce posmrtným životem a paralelními světy

Andělé a dévové

Kdo jsou vlastně andělé?

Dokonalé bytosti – dokonalí, čistí duchové, kteří žijí v duchovním světě, v jednotě s Bohem, spojeni s ním v jednu bytost. Bez ohledu na to, jakou evolucí prošli a jak se vyvíjí. V duchovním světě všechny bytosti splývají v jednu. Ať jsou to dévové nebo lidé. Duch je jen jeden, ale jsou různé možnosti vývoje a způsoby seberealizace. Nejsou to jen lidé a dévové, evolučních linií a způsobů existence je nekonečno, stejně jako je nekončeno jiných vesmírů, která mají jiné rozměry, než časoprostor a jiné druhy hmoty. Všude tam se může duch realizovat. Člověk je jen jeden z mnoha druhů duchovních bytostí. V případě vašeho vesmíru jsou na jejím vrcholu právě bytosti, kterým říkáte andělé. Není to ale nějaký jiný druh bytosti, jsou to jen vy sami v nejpokročilejších stádiích vývoje. Vy a my jsme totéž. Jsme bratři.

Jak s lidmi andělé komunikují?

To záleží na vyspělosti člověka. S některými lidmi je to jednoduché, s jinými je těžká práce. V první řadě je třeba říct, že strážní andělé nedělají svoji práci jako nějakou povinnost, kterou by jim určil Bůh. Jako lidé mají mnoho jiných zájmů a starost o člověka je pro ně koníčkem. Konkrétní lidé často bývají jejich přátelé nebo k nim mají jiné citové vazby a sympatie. Každý člověk, pokud to vysloveně neodmítne, má svoje anděly. Nikdo tedy nemusí mít obavy, že by o něho neměl žádný anděl zájem. Bůh a andělé touží být nablízku všem lidem. Největší radost mají andělé ale z toho, kdy s nimi lidé komunikují. Stačí, když se každý na svého anděla pouze vzpomene. Většina lidí ale ani neví nebo nevěří, že nějakého takového přítele má, a také ti, kteří věří se na něj obrací často jen v nouzi. Asi jako tvůj "přítel", který ti zavolá, jen když něco potřebuje.

Anděl je bytost jako ty. Pouze je blízko Boha, zatímco ty jsi v tomto světě. Komunikuj s ním normálně, jako s normálním přítelem. Stačí samozřejmě jen v myšlenkách. Když se dostatečně otevřeš, začneš jeho myšlenky vnímat. On samozřejmě ví zase všechno, co si myslíš ty. Nemusíš mu to říkat slovně. Andělé znají budoucnost celého lidstva, protože žijí v duchovním světě. Tvůj anděl dobře zná a ví přesně, co je pro tebe nejlepší. Dovede velmi dobře odhadnout tvoji budoucnost a vidí daleko dopředu. Je tvým nejlepším pomocníkem a rádce. I když se ti nemůže zjevovat v lidské podobě.

Andělé jsou těmi, kteří jsou nejblíže Bohu i člověku současně. Strážní andělé jsou vyspělí duchové, patřící k těm, kteří mají na starosti konkrétního člověka v jeho životní pouti. Téměř každý člověk (pokud to výjimečně neodmítne před inkarnací - záleží na dohodě) má alespoň jednoho. Ten je jeho průvodcem v životě, je mu neustále na blízku, kdykoli je třeba. Boží hlas je tedy totéž, co hlas tohoto anděla, neboť andělé a Bůh jedno jsou. Je tedy jedno, zda se obracíš k Bohu nebo svému strážnému andělu. Komunikuješ-li s Bohem, komunikuješ se svým andělem (anděly) - nebo chceš-li, svým vnitřním hlasem, svým vnitřním já. Každý andělů může komunikovat s obrovským množstvím lidí současně a nezávisle.

Tomu nerozumím. Takže mezi člověkem a Bohem neexistuje přímá komunikace?

Samozřejmě, že ano, všechno co existuje, je vlastně Bůh. Když komunikuješ se kterýmkoliv člověkem, s kamenem, květinou, sám se sebou, komunikuješ s Ním. Je to ten samý duch v různých projevech a různých bytostech. Boha si nemůžeš představovat jako bytost oddělenou od svého stvoření. V Bohu neexistuje žádné já a ty. Všechno tu splývá, i když ve vašem světě je to fyzicky odděleno. Člověk ale není uzpůsoben k tomu, aby obsáhl všechnu velikost Boha a mohl ho pochopit. A také potřebuje s lidmi komunikovat na jejich úrovni. Proto jsou tu andělé, prostřednictvím kterých se Bůh přizpůsobuje potřebám konkrétního člověka. Představ si ruku, která je sice silná a mocná, ale nemá prsty. Jak by mohla uchopit ty malé broučky? A andělé jsou něco jako prsty Boha. Kdyby Bůh začal na člověka promlouvat přímo, člověk by to neunesl, jak je jeho hlas mocný. Je to, jako kdybys chtěl rozsvítit žárovku elektřinou přímo z elektrárny pod vysokoproudovým napětím. Praskla by. Andělé jsou takovou rozvodnou tohoto napětí, takovými paprsky slunce a každému dodávají jen tolik proudu, na kolik je jeho žárovka určená. Člověk je s Bohem spojen přímo, ale vždy prostřednictvím andělů.

Jak může člověk komunikovat s Bohem?

Stačí naslouchat :-) To je jako neustále ladit rádio. Když ladíš, slyším spoustu jiných ruchů, zvuků a hlasů a trvá to, než najdeš tu správnou frekvenci. Největší překážkou v jednotě a ve vnímání Božího Ducha je rozum, neboť ten k tomu není uzpůsoben. Je pouze nástrojem věcech, které se týkají hmotného. Ve věcech smyslu života a pro správný život je spíše překážkou, nikoli pomocníkem. Jakmile člověk začne dospívat a stávat se rozumným - rozumovým, ztrácí smysl pro to, co je pro život podstatné. Jakmile ale člověk jednou dokáže překonat omezení a hranice rozumu, může se Božího Ducha znovu naučit vnímat a naslouchat mu. Zvířata, malé děti a velmi staří lidé to dovedou automaticky a jsou ve spojení s ním neustále. Také proto Kristus říká - nebudete-li jako děti, nevejdete do Království nebeského. Bůh k člověku mluví velmi potichu, ale nikdy nemlčí. Kdyby každý slyšel dokonale jeho hlas, lidé by nemuseli ani používat řeč, ale dorozumívali by se telepaticky. S Bohem, mezi sebou i se zemřelými a vládla by dokonalá jednota. Tak to bylo kdysi i na Zemi ještě v raných dobách Atlantidy a jednou opět bude, až se člověku podaří překonat omezení rozumu a svého těla.

Může se mi anděl zjevit ?

Pokud chce, pokud to vyžadují okolnosti nebo je to třeba, tak ano. Anděl je duch, který nemá sice žádnou podobu, ale může se zjevit v jakékoliv viditelné podobě. Opravdu a doslova - v jakékoliv. Třeba jen proto, aby si tě vyzkoušel. Nebo je tak z legrace. Andělé mají velký smysl pro humor. Všichni andělé jsou šťastné a milující bytosti, od kterých bys nikdy neuslyšel ani sebemenší náznak kritiky nebo nějaké výtky. I kdyby sis ji zasloužil. Podobně jako lidé, někteří mají povahu vážnou, ale většinou jsou velmi veselí, radostní, humorní, často se smějí, neustále mají dobrou náladu, za všech okolností. Nepláčí, ani když trpíš. Znají tvoji budoucnost, vědí, že tvoje situace není náhodná a že je prospěšná, i když tobě se zdá zlá. Vědí si vždy rady.

A jak se tedy může zjevit?

Jakkoliv. Může se třeba projevovat jako komár bzučící v tu pravou chvíli kolem tvojí hlavy. Když se pak snažíš toho otravného hmyzu zbavit, mírně, ale zcela přesně se změní řetězec dalších událostí - tvoje osobní síť příčin a následků. Tvá karma. O hodinu nebo o den později se vyhneš dopravní nehodě, „náhodou" se setkáš s důležitým člověkem nebo dorazíš domů právě včas, abys stihl telefonní hovor, který je pro vás naprosto zásadní. Navíc anděl nemá téměř žádná omezení týkající se toho, jak se ti může zjevit. Může být přátelský i nepřátelský, krásný i ošklivý, zajímavý i zcela všední. Může být neobyčejně velký i mikroskopicky maličký. Může se zjevovat jako duha, hromádka odpadků, snové sekvence, jako bouřka, digitální impulz na internetu, spálená pojistka nebo jako prudký závan větru. Podoba, v níž se zjevuje, může trvat nanosekundu, nebo miliardy let. Může se zjevovat jako auto, které jede před tebou příliš pomalu, takže přijdeš na schůzku „pozdě" nebo nestihneš letadlo. Může být zvířetem přebíhajícím přes cestu, retardovaným člověkem, který na tebe zírá ve frontě u pokladny, listem, který se snáší na hladinu rybníka a přesně v onu chvíli upoutá tvoji pozornost, ošuntělým bezdomovcem žádajícím o peníze nebo malým dítětem, které se na tebe usmívá v autobuse.

A je to opravdové zjevení, nebo jen představa?

Andělé se ve velké většině případů zjevují jen jako představa dotyčného člověka. Jinými slovy vytvoří v podvědomí dotyčného člověka obraz, halucinaci, který pak tento člověk vidí jako skutečnost nerozeznatelnou od reality. Tedy něco, čeho se dotýkáš, čemu se vyhýbáš, s kým komunikuješ, ale co vidíš jenom ty. Nelze vlastně říct, že by to byla jen představa, je to skutečnost, ale vnímáš ji jen ty, protože nemá fyzickou podobu. Pokud anděl chce, může se samozřejmě zjevit i ve fyzické podobě. Je to ale většinou zbytečné a neúčelné. Andělé se mohou zjevit jakkoli, ale nikdy tak, aby bylo poznat, že se zjevuje anděl - tedy v podobě, jakou člověk očekává, že vypadá anděl. Každé zjevení musí zůstat utajeno. Ukazovat se mezi lidmi a dokazovat jim existenci onoho světa a posmrtného života by bylo značně neprofesionální. Každý se musí namáhat sám, aby poznal Boha. Podobně jako učitel cizího jazyka nebude se žákem konverzovat v jeho jazyce, ale pouze v cizím, jinak by si na to žák rychle zvykl a nic by se nenaučil. Pouze ve zcela výjimečných případech, pokud se anděl chce člověku dát poznat, může se zjevit podle romantické představy, na kterou je člověk zvyklý. Pak se třeba zjevíme jako krásný vznešený muž se svatozáří a křídly. I když nám tato podoba připadá legrační.

Chceš tím říct, že poslem může být vlastně naprosto všechno a cokoli?

Ano. A proto je rozumné jednat s každým, jako by to byl posel, prodloužená ruka Boha. Buď obezřetný. Každý neznámý člověk, každý tvor, s nímž se setkáš, může být ve skutečnosti posel. Bůh tě může prostřednictvím svých poslů zkoušet jakkoliv a to má pak vliv na tvoji karmu, která se buď zlepší nebo zhorší. Všechno, co si myslíš, že je skutečné, může být pouze zjevení. Auto, které stopneš, neznámé dítě, které tě najednou pozdraví, nějaký cizí člověk, který tě osloví, někdo kdo ti zatelefonuje, někdo kdo ti náhle podá pomocnou ruku, něco co ti náhle ukáže cestu. Nikdy nepoznáš, jestli jde o skutečnou věc a člověka, nebo o anděla. Leda později když se svezeš autobusem, ale pak se dovíš, že tudy v tu dobu žádný nejel... Tyto věci se stávají běžněji, než si lidé myslí.

No nezdá se mi, že by anděl člověku vždy pomohl.

Anděl se člověku snaží pomoci vždy, pokud se jím člověk chce nechat vést a naslouchat jeho tichému hlasu nebo jeho znamením. Rozhodně ale nepomůže člověku vždy tak, jak si člověk myslí. Ne vše co se člověku nelíbí, je pro něho špatné. Naopak. Většina neštěstí má svůj smysl. Posláním andělů není člověka od takových věcí člověka ochránit, pokud mu mají prospět v jeho duchovním vývoji. Andělé nemají na starosti tvé finanční zajištění, úspěch v loterii nebo zdraví. Boží poslové chrání a vedou duši člověka. Můžeš od anděla žádat odpověď na cokoliv a jakoukoli pomoc, ale pokud je to sobecké a ublížilo by to tvému duchovnímu vývoji, pomoc většinou nepřijde. Andělé vědí, co dělají. Přesto se ale může stát, že ti vyhoví i ve tvém sobeckém přání. Ale jen proto, abys na vlastní kůži poznal jeho zlé následky.

A jaký je rozdíl mezi anděly a archanděly?

Archandělé, nebo-li prastvoření jsou bytosti nejdokonalejší a Bohu nejblíže. Tyto bytosti byly stvořené jako první a ihned dokonalé. Jsou prvními a hlavními údy Božího těla. Jinými slovy archandělé jsou duchem svatým, prvním vyzářením Boha. Andělé jsou pak dětmi archandělů, druhým vyzářením Boha, tedy prvním andělů. Představ si Boží tělo jako živý organismus, který zásobují krví tepny a žíly. Tlukoucí srdce, to je Bůh. Tepny jsou dévové, žíly lidé. Ty hlavní a nejsilnější tepny a žíly jsou archandělé. Ty další, vedlejší, jsou andělé. A na konci tohoto větvení, ty drobné cévky, to jsou lidé, dále zvířata a na konci rostliny. Stejně tak si to můžeš představit na příkladu stromu, který uvádí Ježíš. Bůh je ten kmen, z něhož vyrůstáme jako větve my všichni. To celé tvoří živý organismus Boha. Pouze archandělé mohou přímo hledět na Boha a chápat ho. Žádné jiné další bytosti by takový žár nesnesly a rozpustily by se dříve, než by k němu dorazily.

Existuje tedy hierarchie mezi stvořenými bytostmi?

Jediná hierarchie je Stvořitel – prastvořené bytosti (archandělé) – stvořené bytosti (andělé). Prastvořené bystosti jsou přímou manifestací Boha, tvoří bytosti, vytváří a spravují vesmíry. Všechno další je stvoření, tady již žádná hierarchie neexistuje v tom smyslu, že nadřazené bytosti řídí bytosti nižší nebo ve smyslu dokonalejší a méně dokonalé. Rozdíl je pouze v tom, jakou funkci, jaké místo zaujímá. Dokonalí stvoření duchové jsou od archandělů jmenováni správci světů. Jedním z nich je i Ježíš, jemuž „byla dána veškerá moc na nebi i na Zemi“. Není to žádný obraz, byla mu propůjčena doslova. A protože skrze něho působí Bůh, byl mu propůjčen titul „Boží Syn“, abychom to řekli takto pozemsky.

Mezi anděly každý své místo zaujímá dobrovolně a volí si své pole působnosti podle svých schopností, zájmů a potřeb. Jsou bytosti, kterým je svěřen jen malý úkol – třeba jeden člověk, ale i bytosti, které dohlíží na celé planety, galaxie a dokonce i bytosti, které spravují celé vesmíry. Obrazně řečeno, uklízečka je stejně důležitá, jako prezident. Každý je svobodný a není nikým řízen, všechno je rovnocenná spolupráce a souhra všech sil. Každý ví, kde je jeho místo, co je jeho úkol a co má dělat, aby celý vesmír fungoval, jak má. Stejně jako lidé mají různé zájmy, různé profese a povolání a zastávají různé nižší či vyšší pozice, tak i andělé. A například strážní andělé, to jsou něco jako u vás lékaři, psychologové, učitelé, vychovatelé nebo sociální pracovníci. Starají se o člověka a jeho duchovní potřeby. Inženýři, stavitelé, zoologové, chovatelé, architekti, zahradníci, biologové, vědci - to jsou zase u nás dévičtí andělé. Ti všichni se starají o chod přírody a její evoluci. Dělníci, pomocníci, přisluhovači, řemeslníci, to jsou zase pomocní andělé, kteří pomáhají zkušenějším kolegům a plní méně náročné práce.

Jalá je vzájemná spolupráce mezi lidmi a dévy?

Na onom světě k nim patří méně vyvinuté a padlé lidské duše, kteří chtějí spolupracovat se strážnými anděly a u dévických andělů se zase učí mladí přírodní duchové. Lidé a dévové spolu ale nespolupracují a nestýkají se. Spolupracují spolu až na nejvyšších stupních, když se lidé i dévové stanou anděly, tedy na duchovních úrovních. Nejvyšší andělské bytosti jsou nejen správci vesmíru, ale současně i jeho tvůrci. Mohou vytvářet a ovlivňovat reality, vytvářet energetické struktury hmoty, hvězdy, planety, různé struktury bytí a stavů, rozměry časoprostoru...

Takže neexistuje vůbec žádná hierarchie?

Vy lidé si všechno představujete odděleně a v nějaké hierarchii a pak této představě věříte. Věříte, že jste odděleni od Boha a ten nad vámi vládne. Že Bůh je nějaká oddělená bytost, která je vysoko nad vámi a mimo vás. Nebo že dokonce svět stvořil a nechal napospas a už se o něj nezajímá. Ne. Bůh je ve vás, oživuje vás. Kdyby tomu tak nebylo, nebyli byste ani vy. Ve skutečnosti je všechno mnohem jednodušší. Vy a Bůh jste jedno a Ježíš vám to jasně ukázal. Kdo viděl jeho, viděl Boha. Kdo je Boží Syn? Říkám, že každý, kdo ho následuje a dosáhl dokonalé jednoty s Bohem jako On.

V Bohu jsou všichni Boží Synové a andělé. Všechno je to jedna a táž bytost, všechno je její součástí, každá bytost, která je buňkou tohoto Božího organismu. Ať už má jakoukoli fyzickou podobu, ať už se v hmotných světech realizuje jakkoli, ať prochází jakýmkoliv typem evoluce, ať obývá jakoukoliv planetu nebo vesmír, ať je cokoliv. V Bohu jsou všichni jedním druhem bytosti, bytostmi, které splývají v jednu. Tvoří jeden celek a zároveň mají všechny bytosti vlastní identitu, úkol a určení. Boží inteligence je tak velká, kolik je stvořených inteligentních bytostí, skrze které se realizuje, uskutečňuje a poznává sama sebe. Není to tedy ani žádná neosobní energie, ale ta nejinteligentnější myšlenka.

Jestliže tě Bůh stvořil, nejsi nezávislá bytost, ale jsi jeho součást. Součást, která má své vlastní myšlení a vůli. Každá součást Boha má svoje vlastní nezávislé myšlení a vůli, nicméně je závislá na zdroji, kterým je Bůh - životní energie, duch. A každá součást má nekonečně mnoho podob a jednou z nich je právě člověk. Bůh je ve svém stvoření a jeho stvoření v Něm. Je to opravdu jedno a totéž. Vše co existuje, je živé. Dokonce i hmota, která se ti zdá zcela mrtvá, je živá. Každý kámen, každá planeta a hvězda, všechno je živé. I když to není vidět. A všechno to spolu navzájem neviditelně komunikuje a spolupracuje. Všechno je v pohybu. I kameny spolu navzájem hovoří. Neexistuje nic, co by bylo mrtvé, bez života. Kdyby tomu tak bylo, nemohlo by to vůbec existovat. Také celá vaše planeta Země je jeden živý organismus, který má své vědomí. Nebudeš tomu věřit, ale také vaše planeta myslí a cítí. A stejně tak buňka ve tvém těle, každá buňka je bytostí sama o sobě a dohromady tvoří jeden celek. Tak i vy a my tvoří delší jeden celek.

Zkus si představit, že uvnitř vesmíru jsi jako buňka uprostřed mozku. Všechno je tam sice temné a vypadá mrtvé, ale ve skutečnosti každá molekula v něm je živá a celé to dohromady myslí, mezi sebou komunikuje a neustále přemýšlí, jak se zdokonalovat. I ty jsi mikroskopickou součástí tohoto obrovského soukolí. Tvůj mozek je ostatně takovou miniaturní replikou tohoto obrovského vesmírného mozku. Evoluce je proces, ve kterém neustále roste, zdokonaluje se a poznává sama sebe Bůh. Rodí a plodí stále nová a nová já, které jsou jeho obrazem, jako paprsky slunce.

Pokračovat