Emoce a kvantová terapie

188

Zbytnělé, dynamizované, zafixované emoční vzorce, které mohou tvořit celé komplexy jsou zadržovanou energií, které se ego nechce vzdát a vytváří tak klamnou realitu, která mže být od skutečné k nerozeznání tyto komplexy mohou člověka zcela pohltit do svého světa. V normálním případě se projevují pouze jako pocity a sny, které se rychle uvolní a odejdou, v horší případě pak jako noční můry až halucinace i v bdělém stavu, pokud jsou potlačované a zadržované.

Sen či halucinace jsou projevy téže kumulované, potlačené a zadržované emoční energie, které se chce projevit a dere se ven na povrch, pokud je tato energie nezvládnutá a člověk začne považovat klamnou realitu za skutečnou, vznikají tzv. bludy, narušení vnímání reality a deformované emoce, se kterými člověk zápasí nebo jim zcela propadne a rezignuje.

Je důležité s uvědomit: sny ani halucinace nejsou skutečnou realitou, jsou pouze virtuální realitou. Po smrti člověka, kdy skutečná realita mizí, zůstává pouze tato virtuální. Ta pak vytváří náš vnější svět, který je vlastně stejný, jako náš svět vnitřní. Vytváří tak peklo nebo ráj či různé formy očistce. Ve stavu očistce se tyto kvantové emoční formy (démoni) prezentují jako vizuální, akustické a hmatatelné halucinace a vytváří tak prostředí duše. Duše je s nimi konfrontována tak dlouho, dokud je nepřijme, dokud si neuvědomí, že jsou falešné, že skutky, které dělala byly zlé a že věci, kterým věřila byly klamné. Dokud nedojde k tomuto sebeočištění, sebeuvědomění a lítosti, do té doby se tyto emoční formy z energie duše uvolňují a manifestují.

Jak sny, halucinace, tak očistec jsou projevem jedné a téže zadržované energie, které buď zůstala neprojevena nebo byla potlačena. Sny, halucinace i očistec fungují vlastně jako kvantová terapie a očista, kdy se tato energie uvolňuje, dává se do pohybu a vytváří nové, zdravé formy, které nejsou vázané. To může být velmi nepříjemné, trýznící a bolestivé, nicméně je to nutné, má-li být duše znovu svobodná. Spánek a sny jsou velmi důležité. Kdyby duše neměla možnost uvolňovat zbytnělou energii, docházelo by k tomu časem v bdělém stavu. Tak se to děje u lidí, kteří mají sny a halucinace v bdělém stavu, pokud nespí několik nocí.

Duševní nemoci a poruchy jsou pouze důsledkem nezvládnutých a deformovaných emocí, tedy právě emoční energie, kterou věda a fyzika neumí nijak uchopit ani měřit a tedy často ani léčit, neboť je nehmotná. Terapie není vždy účinná či možná a léky mohou jen utlumovat funkci mozku a nervů, které jsou pouze vodičem emocí. Navíc mohou způsobovat jejich závažné poškození a mají mnoho negativních vedlejších efektů. Ani alternativní způsoby léčby nejsou dosud plně účinné, přičemž některé duševní poruchy a nemoci jsou rázu karmického. To znamená, že nemoc či porucha, která je způsobena nesprávnými životními postoji pacienta nelze léčit, jestliže se pacient těchto postojů odmítá vzdát.

Jinými slovy – nikoho nelze léčit nebo zbavovat problému proti jeho vůli. Je to jako bychom chtěli zbavit člověka démonů, kterých se zbavit nechce. Jde-li o běžnou obsesi démony (nikoli o posedlost padlým andělem či jinými entitami z astrálu) – v tomto případě jde o tzv. pravou posedlost, která není nemocí ani duševní poruchou. V mnoha případech může být ovšem duševní nemoci kombinována s posedlostí (jak známo duševní parazité mohou nejsnáze ovládat tělo, které má oslabenou auru a duševní imunitu). V těchto případech bývá často nemocnému stanovována diagnóza jako „schizofrenie“ a někdy i OKP. Zde je léčba obzvláště komplikovaná, neboť je třeba „opravit“ jak emoce, tak dotyčného trvale zbavit astrálních parazitů a na to ani nejmodernější lékařská věda není připravena.

Určitého úspěchu může být dosaženou podáváním experimentálních informačních preparátů na detoxikaci orgánů a energií, pokud je ovšem takto postižení vůbec jsou ochotni užívat. Jsou-li ovládáni jinými entitami nebo bludy, není to možné. Pokud ano, je i tak tato léčba velmi zdlouhavá a výsledky se dostavují jen pomalu. Přece jen se ale zdá, že tento způsob detoxikace by mohl být jakýmsi předchůdcem budoucí „kvantové terapie“ , která bude umět emoce dokonale očistit a emoční energii uvolnit a harmonizovat.

Dokud nebude medicína umět pracovat s nehmotnými energiemi a léčit je, nebude možné dosáhnout na poli léčby duševních poruch žádný pokrok. Bohužel se zdá, že k takové medicíně povede ještě velmi dlouhá cesta. I když bylo za posledních 100 let vynalezeno obrovské množství léků a preparátů, v tomto oboru nebylo dosaženo prakticky žádného výraznějšího pokroku a duševně nemocní a posedlí jsou stále drženi v ústavech, otupováni tlumícími prostředky jako léky či elektrošoky, zavíráni do klecí, apod. Pouze u lehčích případů je možný pobyt v domácím prostředí či dokonce integrace a téměř normální fungování. O duševních nemocech se dodnes málo hovoří, lékaři si s nimi neví rady, lidé takto postižené často neradi vidí nebo se jich i bojí. Stále je to tak trochu tabu a nezapadá to do konceptu moderní společnosti a vyspělé vědy. Přitom duševně narušených lidí stále přibývá.

Emoce jsou spojovacím článkem mezi fyzickým a duchovním. Jedině vyvinuté, zralé a zvládnuté emoce jsou předpokladem zralé a duchovně vyspělé osobnosti. Emoce mohou být nevyvinuté, potlačené nebo deformované. Emoce umožňují vědomě milovat a cítit, soucítit, mít svědomí a napojit se vědomě na duchovní zdroj. Emoce jsou nezbytné pro lásku, ke které byl stvořen člověk a pro to, aby jako lidská bytost mohl existovat. Ztráta emocí znamená ztrátu lidství a možnosti být napojen na duchovní zdroj.

Ztrátou emocí se často myslí potlačené emoce, to však není skutečná ztráta emocí. Bez emocí se člověk nemůže narodit a pokud by se tak stalo, nemůže již být považován za člověka nebo jde o zvíře či jiný mimozemský druh. Emoce nijak nesouvisí s mentální inteligencí. Ve spojení s ní však vytváří inteligenci emoční, jejíž úroveň je pro člověka mnohem důležitější, než samotné mentální IQ.

Úroveň emoční inteligence je různá u lidí, ovšem zárodečná stádia lze pozorovat i u zvířat. I ona mají emoce, i když dosud nevyvinuté, stejně jako mentální schopnosti, přestože jsou ve svém druhu zcela plnohodnotnými tvory jako člověk. Protože i ona mají emoce, i když dosud nevyvinuté, lze předpokládat, že mají také sny, i když ještě nemohou duševně onemocnět, protože nejsou schopna své emoce ovládat.