Jak vypadá duše?
Astrální tělo kopíruje původní podobu fyzického těla a duševní stav a povahu. Jeho průměr může dosahovat až 18 metrů ve srovnání s fyzickým tělem. Dotyčný tě tedy uvidí většinou tak, jak byl zvyklý. Pokud ho ale upozorníš na to, jak vypadáš (resp. jaká je tvoje představa že vypadáš), změní se v jeho očích i tvůj vzhled. Pokud si nic nepředstavuješ, vrátí se vzhled tvojí duše do své původní podoby, kterou má astrální tělo zafixovanou a které je pevná. Všechno se ale může vizuálně přizpůsobit automaticky našim představám, včetně našeho vzhledu, oblečení apod.
(Pozn.: – to jsem si sám mnohokrát jen tak pro zábavu vyzkoušel – když jsem během pobytu mimo tělo jedné holce řekl, že vypadá třeba jako stará baba, tak moji myšlenku ihned přijala a změnil dočasně svoji podobu na tuto, když jsem řekl starší paní, že vypadá na 20, ihned omládla – asi proto, že si jinak připadala skutečně starší, když jsem jí řekl, že je postižená, změnila se v postiženého člověka. Když jsem ji ale řekl, že vypadá jako Francouzka, nestalo se nic, jen se na mě nechápavě dívala – její podvědomí zřejmě nebylo schopno interpretovat mojí představu).
Představte si své druhé neboli nejbližší nefyzické tělo, jako když se želé vyklopí z formy. Lidskou formu si ještě „pamatuje“, takže je téměř stejné. Ale čím déle je člověk oddělen od svého fyzického těla, tím slabší je jeho paměť jeho původního tvaru. Rozhodující může být i časová vzdálenost. Čím je člověk „dál“ od fyzického těla, tím víc se oslabuje efektivita této paměti. Pokud budete ponecháni sami sobě, může se z vás stát koule, slza, obláček, nebo prostě neforemný „sliz“. Ale to všechno se dá obejít, když vyklouznete z druhého těla okamžitě po oddělení od fyzického a stane se z vás čistá, ničím nezředěná energie. Vždy si můžete nechat „narůst“ ruku nebo paži, pokud ji budete potřebovat.
Obecně vzato platí jen pravidlo, že vzhled na onom světě odpovídá duchovní vyspělosti. Na těchto úrovních průměrných lidí tedy neuvidíme žádné extrémy, ale když vystoupíme do vyšších sfér, zpozorujeme, že tu všichni mají krásná a nádherná těla. A naopak, když sestoupíme do nižších, temných zón, které obývají nešťastné duše, které tu uvízly, uvidíme, že jsou různě zohavení, postižení a mrzáci – nebo, na těch nejnižších úrovních dokonce zrůdy a nestvůry. Trpí pak nejen tím, v jakém světě se nachází, ale i tím, jak vypadají. Jejich tělesný vzhled se přizpůsobuje jejich duševním vlastnostem a kopíruje je, stejně jako je přebírá i prostředí ve kterém žijí a smyslové vjemy, které mají, včetně bolesti utrpení, které je ještě o hodně intenzivnější, než ve fyzickém těle.
Jak vypadá duch, když nemá ani astrální tělo?
To se dá těžko popsat, duch a duchovní světy nemají v podstatě žádný vzhled. Život se zde neodehrává na vizuálním a akustickém vnímání. Duchovní tělo se skládá z tak jemné a nehmotné energie, pokud bys ho mohl vidět, nemá prakticky žádný, je to jen jakýsi vějčitý chuchvalec mlhy, proutěný koš či tekutý krystal. Čím je duch duchovně vyvinutější a vědomí sebe, je spojen s univerzálním metavědomím, vědomím Boha. Tím má také tělo jasnější, viditelnější a zářivější. Zaostalý duch je sotva viditelná šmouha. Vyspělý je jako zářící hvězda. Nemusí mít ale vůbec žádný tvar ani vzhled, je-li duch zcela nehmotná, čirá myšlenka.
Z čeho se skládá duše?
Stejně jako astrální světy, z astrální hmoty. Astrální hmota je protoplasma tak jemná, že má menší hustotu než světlo, z pohledu obyvatel astrálních světů je ale naprosto stejně hmotná jako u pozemšťanů v 3D realitě. Hmota, gravitační i astrální, se obvykle dělí na sedm astrálních úrovní a také duše se skládá se sedmi obalů, abychom to tak nazvali (pozn. do těch jsou započteny i duchovní, jindy jsou duchovní zvlášť a je jich dalších 7, jinde jsou děleny na počet 12 a 12). Jedna úroveň ale plynule přechází do druhé, je to jen teoretické dělení, které neodpovídá praxi. V zásadě lze duši ale rozdělit na dvě složky. Éterickou a emocionální.
Éterická spojuje tvé fyzické tělo s tělem emocionálním a nemá jiný význam. Během spánku, kdy jsi ve svém emocionálním těle mimo své fyzické tělo, jsi s ní spojen svým éterickým. A to jednoduše, právě onou průhlednou éterickou, elastickou a donekonečna natahovací šňůrou. Po smrti fyzického těla, čím dříve se svého éterického těla zbavíš tím lépe. Do té doby se zcela neodpoutáš od svého těla, ani když už je definitivně mrtvé a nemůžeš jít do vyšších světů. To je základní chyba, kterou dělá většina zemřelých. Pokud zjistí, že zemřeli, v panice a ve snaze udržet se při životě za každou cenu, drží se svého éterického těla a nechtějí se ho vzdát. Pokud zemřeli nějakou bolestivou smrtí, způsobují si tím navíc ještě i to, že cítí bolest i po smrti. To je úplně zbytečné.
Éterické tělo, (které váží asi 8 gramů) to je vlastně živočišný magnetismus a elektřina, která obaluje nervy fyzického těla a umožňuje přenášet vzruchy do tvého mozku, takže můžeš něco cítit. Tyto dráhy éterického těla obalující nervy se nazývají meridiány a jejich energetickými centry jsou čakry. Čakry pak spojují tvé tělo se všemi sedmi úrovněmi tvého jemnohmotného těla. První dvě čakry spojují jemnohmotné tělo s fyzickým. Díky tomu můžeš vnímat své tělesné potřeby, pocity a pudy. Emocionální tělo je sídlo tvých emocí a citů, jde tedy o úrovně třetí solární a čtvrté srdeční čakry. Je původcem tvých sympatií, antipatií, tvé vůle a osobnosti. Další úrovně jemnohmotného těla jsou už rozumové a mentální. Éterické tělo plně dozrává asi v sedmi letech věku člověka. Emocionální ve čtrnácti a mentální v jednadvaceti letech. Teprve pak se stává člověk zcela dospělým.
A jaké má duch smysly?
Komunikace a poznávání tu nemusí neprobíhat vizuálně a hlasově, ale pouze telepaticky. Není nutné ani používat řeč, i když je to možné. Identitu druhého nemusíš poznat vizuálně, ale můžeš jí bezpečně poznat tak, že druhého „vycítíš“, ať vypadá jakkoliv.
Na onom světě žádné smysly nemáme a nepotřebujeme, vše tu existuje jen v našich představách, které se mohou libovolně materializovat a být cítit, slyšet a vidět, jak si představujeme. Jako duch samozřejmě nepoužíváš smysly, protože žádné fyzické smysly jako uši, nos, hmat nebo sluch nemáš. Naše vnímání zde je velmi podobné, ale zároveň se i dost liší. Lidé – duchové inkarnovaní – v těle nemají zpravidla ani tušení, jak velké omezení jim pobyt v těle přináší. Jsou v něm uzavřeni jako v kobce, s možností minimálního pohybu, s minimálním rozhledem a velmi omezenými možnostmi tělesných smyslů. Ve skutečnosti jako duchové, protože nemusí používat tělesné smysly, nevidí jen dopředu, ale do všech stran. Respektive vidí, slyší a vnímají všechno, pokud chtějí, ze všech stran současně, bez ohledu na vzdálenost, která v duchovním světě nehraje roli.
Duchové mohou také komunikovat nezávisle na sobě s libovolným množstvím jiným duchů nebo lidí najednou. Pokud nechceme nic vidět, stačí si pomyslet, že nic nevidíme a bude tma. Chceme-li něco vidět, stačí si to představit a svoji představu si můžeme rovnou ohmatat. Jediné, co je ze všech smyslů asi nejpodobnější je hmat. Podle frekvence astrálního těla (duše) můžeme volně (nebo jen s malým odporem) procházet fyzickými překážkami, ovšem pokud má překážka stejně vysokou frekvenci jako naše astrální tělo, bude pro nás nepřekonatelná (např. elektřina). Nicméně svými duchovními smysly můžeme vnímat vše co se děje na fyzické rovině stejně, jako bychom tam byli v těle. Každý předmět, živočich, zvuk či vůně má svoji jemnohmotnou podobu.
Ale jinak každý smyslový zážitek nebo požitek existuje pouze v naší představě. Naše tělo tady samozřejmě nepotřebuje nezbytně nutně jíst, nemá nikdy pocit hladu ani nepotřebuje spát a odpočívat, ale pokud něco z toho chceme, není to problém. Vše je tvořené opět tvými představami. Když si budeš chtít něco dát (jíst ani spát tu ovšem není třeba), tak si stačí to jídlo vymyslet a vzpomenout si na jeho chuť. Pokud si tady dáš k jídlu něco, co jsi nikdy neměl a jeho chuť neznáš, tady pro tebe nebude mít žádnou. Ale pokud víš, jak chutná kouření nebo whisky, můžeš si to dopřávat, ale aniž by se opil, nebo poškodil své tělo. Všechno je tady tedy výborné, pokud tě ovšem nenapadne, že to není dobré. Ty kdo propadali obžérství a alkoholismu to ovšem neuspokojí.
To je opravdu vše jen představa?
Ano, ale i představy mohou mít všeobecnou a reálnou platnost. Nezapomeň, že také váš svět je jen zhmotnělá představa, takže vlastně také není reálný tak, jak se domníváte. I zde existují suroviny a produkty, které mají reálnou platnost, takže například jedno ovoce má takovou chuť a jiné onakou a pro všechny stejnou.
Žádná opilost ani pocit úplné sytosti, jak na to byli zvyklí lidé, kteří žili nezřízeným životem, se tu ale nedostaví. Jediný způsob jak tyto pocity zakusit je napojit se duševně na nějakého žijícího člověka a pocity jeho těla, když provozuje nějakou činnost, kterou bys sám rád provozoval, ale nemůžeš. Takových požitkářských duchů, kteří to jinak neumí, než tímto způsobem a kteří jsou k hmotnému světu připoutání, je mezi lidmi spousty. Každý, kdo není chráněn silami světla, dostává se snadno do jejich vlivu. Ti pak ovlivňují jeho emoce a myšlení a svádějí ho k tomu, aby dělal to, co si oni přejí. Používají žijící lidí jako svoje nástroje, aby tu mohli dále fungovat.
Může duch změnit své pohlaví?
Ano, nikdo není na věky žena nebo muž. Pohlaví jeho duše se změní jednoduše emancipací. Pokud se ženský pól stane aktivním a pokud se mužský stane pasivním. Tedy převládne v nich opačná polarita. Nikdo není zcela pouze mužské polarity a nikdy zcela ženské. Pouze je nějaká převažující. Pokud je vyrovnaná, má dotyčná osobnost potíže se svojí pohlavní a celkovou identitou. Je způsobena poruchou osobnosti, nesprávným působením a životem, je nedostatečně polarizovaná, až asexuální. Čím silněji jsme polarizováni, tím více jsme přitahováni osobami, které jsou rovněž výrazně polarizováni a naopak. Např. výrazně ženské typy jsou přitahováni výrazně mužskými nebo zženštilí muži jsou přitahováni emancipovanými ženami. Emancipace je proces involuce, kdy se nejen ženy přepólovávají v muže, ale muži se polarizují v ženy. Tento proces nemusí být dovršen. Změna pohlaví není pravidlo a dochází k ní spíše zřídka. K depolarizaci dochází ještě před narozením. V případě že nebyla ukončena a duch se inkarnuje dříve, může mít pak po celý život potíže se svojí pohlavní identitou. Transexualita, homosexualita a tělesné anomálie jsou jen různé projevy těchto potíží.
A co sexualita na onom světě?
Muži zůstávají i po smrti dále muži a ženy ženami. Jejich pohlaví se nemění a existuje nadále – tedy to, které si s sebou přinesli ze svého posledního života na Zemi, stejně jako vzhled, jehož základ zůstává stejný, jen se vrací do své ideální podoby, jak jsme o tom už mluvili dříve. Pokud se týká sexuality, tak ta tu funguje velmi podobně jako na Zemi, i když ne za účelem rozmnožování nebo ukojení fyzického pudu tak, jak to dělali lidé během svého života. Rozmnožování funguje jen ve světech gravitační hmoty, proto byly tyto světy stvořeny. I když nám tu chybí tělesné pudy, duševní potřeba lásky zůstává a sex je jejím vyjádřením. Nejde tu již tedy o smyslnost, ale jen o spojení duší. I když tělo z astrální hmoty žádné pudy nemá, stále má emocionální potřeby, které jsou ještě silnější, než ve fyzickém těle. Lidé tady sice přichází o možnost ukájet své pudy, ale ty jsou nahrazeny mnohem intenzivnější a více vzrušující formou spojení. Myslíš si, jaké požitky ti přináší tělo a přitom netušíš, že právě ono tě naopak omezuje k dosažení ještě většího požitku. Mnoho z vás si myslí, jaká je to asi nuda, ale ujišťuju tě, že stav blaženosti je tu x-krát silnější a intenzivnější, než fyzický orgasmus, který zná většina z vás. To je jen záblesk. To, co mohou milenci prožít na Zemi je jen předobraz a malá ochutnávka toho, co čeká všechny. Orgasmus není jen fyzický, prostupuje všechny sféry duše a ducha, až k Bohu. To jen vy jste si sex zredukovali na fyzickou záležitost. Pouze zábavu, jakýsi druh sportu a odreagování. V sexu jde ale o mnohem víc.
Na onom světě je sice možné představit atraktivní fyzické tělo za účelem provozování sexu, ale to je zbytečné a neúčelné. City a touha po spojení a jednotě však trvá až do duchovních světů, kdy se oba póly spojí v jednu oboupohlavní bytost. Také po smrti si lidé totiž zachovávají své pohlaví, neboť mají stále duši, která je ženská (převážně záporně nabitý energetický pól) nebo mužská (kladný pól). Protože každá bytost, která působí ve hmotě je nabitá kladnou nebo zápornou polaritou, jsi i na onom světa nadále žena nebo muž a cítíš se přitahován duchem opačného pohlaví.
Dobře, ale co sexualita v nižších světech?
To je tristní záležitost, stejně jako všechno ostatní. Je pravda, že v nižších světech se po sexu mnohým stýská, protože nic lepšího ještě nepoznali a žádného hlubšího prožitku nejsou schopni. Snaží se proto napojovat se na žijící lidi, provozující sex, aby své vášně mohli prožívat skrze ně – stejně jako u jídla, pití a jakékoli jiné neukojené vášně. Např. při sexu má každý kolem sebe takových duchů – čumilů víc, než dost a v ložnici máš nával voayerů. A pokud nejsou milenci chráněny vyššími duchy, napojí se na jejich těla a prožívají smyslnost prostřednictvím nich jako paraziti.
Co je to vlastně myšlenka, jak vzniká?
V literatuře se často dočtete a i psychologové a lékaři se učí, že duše a myšlenka, já člověka, je produktem složité činnosti mozku. Zatímco tento materialistický názor je oficiálně přijímán, duchovní názor že tomu tak není, se většinou nebere vážně, protože pro to nejsou důkazy a nelze ho ověřit. Myšlenka je produktem ducha, nikoliv mozku. Myšlenky jsou elektromagnetickým silovým polem v éteru. Vznikají těsně pod srdcem, v místě, které nazýváte solar plexus. Tam je centrum vaší duše. Tam vznikne myšlenka jako elektrický výboj, který pak ovlivňuje buňky v mozku. Myslíte tedy to, co doopravdy cítíte. Mozek tyto myšlenky jen skladuje a třídí, jako dočasná tělesná paměť a nástroj pro řízení fyzického těla. Mozek je nástroj rozumu, ale centrum vašeho ducha je v solar plexu. Myšlenka není produktem mozku. Mozek je pouze nástroj, hardware, který zpracování podněty, včetně myšlenek, pro účely těla. Mozek, byť je to geniální nástroj, je bez ducha, který ho používá, jen mrtvý kus hmoty.
Jak funguje telepatie?
Telepatie není jen to, že tě napadají nějaké myšlenky, které si někdo myslí, nebo že vidím nějaké obrazy. Bylo by přesnější říci, že telepatie je především proces identifikace z jiným duchem, ne jen nějaké čtení jeho myšlenek. To znamená, že se identifikuji s danou bytostí – cítím se být v její kůži, na jejím místě. Vnímám její emoce, pocity, zkušenosti. Díky tomu vidím nejen její myšlenky, ale rozumím a chápu, proč si je myslí a co je vyvolalo. Zároveň si ale v procesu identifikace uchovávám své vlastní já – tj. nestávám se tím druhým duchem. Pouze se s ním na okamžik identifikuji a tak přečtu jeho myšlenky a pocity. Duchové v čistých duchovních světech bez hmoty používají telepatii běžně a samovolně, protože existují ve stavu sloučeného vědomí – sice jako samostatné bytosti, ale sloučené v jednu. Tomuto stavu proto říkáme, že „spočinuli v Bohu“. Čím jsou duchové méně závislí na hmotě a obývají vyšší světy, tím častěji telepatii používají. Je to pro ně stejně samozřejmé, jako pro lidi dýchat vzduch. Pouze na nižších úrovních se ještě používá jazyk nebo alespoň nějaká jeho zjednodušená zvuková verze, zatímco u lidí na fyzické úrovni je řeč nezbytnou nutností.
V Bibli čteme o některých mužích a ženách, jimž byla dána moc mluvit jazyky, které se nikdy neučili, nesouvisí to s telepatií?
Ano, to se děje občas stále. Většinou to ale není tak, že by tito lidé tyto jazyky opravdu uměli a mluvili s nimi. Každý mluvil svým vlastním jazykem, ale všichni jim rozuměli, protože je slyšeli mluvit ve své řeči. Všechno je pouze v naší představě. Ta se může za určitých okolností uskutečnit i ve vaší realitě, pokud andělé uznají, že by to bylo ku prospěchu lidí. Omezení, které lidem klade hmota lze kdykoli zrušit nebo přerušit. Pokud má požehnání Boha, je to možné. Je to vlastně to čemu říkáte zázrak, protože je to zásah vyšší duchovní síly do jinak mechanicky a samovolně působících zákonů.
Jaké jsou možnosti ducha, když jsme mimo tělo?
Jsou prakticky neomezené, protože jsme schopni vnitřně splynout se všemi ostatními bytostmi a věcmi do stavu jednoty. Tak se napojíme na metavědomí, vědomí všech bytostí, které tvoří vědomí Boha. Mezi světem a Bohem neexistuje žádná hranice. Vlastně neexistují vůbec žádné hranice, ty jsou pouze pomyslné a jsou jen ve vyšší mysli. Vše co existuje je Bůh, všechny světy a my jsme jeho součástí – jsme v něm.
Chceš říct, že se staneme Bohem?
Ano, i ne. V duchovním světe neexistuje žádné ty a já. Duchovní svět si můžeš představit třeba jako obrovský, nekonečný oceán. Ty jsi jen kapka v něm. Nyní se do něho ponoříš a rozplyneš se v něm. Tvoje vědomí se rozplyne, respektive rozšíří se do stavu vědomí celého oceánu, do stavu jednoty všeho. Tento stav osvícenství mohou zvládnout všichni, kdo pochopí umění správné meditace, přestože jsou dosud ve fyzickém těle a jsou s ním svázáni.
To je stav jasnovidectví?
To také. Ve stavu rozšířeného vědomí můžeš stejně jako duchové překročit hranice času a prostoru. To samo o sobě nabízí nekonečné možnosti, neboť duch takto není skutečně ničím omezen. Jsou ale samozřejmě různé stupně osvícení, stupně rozšířeného vědomí.
Takže tedy lze dosáhnout vědomí Boha?
Ano, i ne. Vědomí Boha je totiž skutečně nekonečné a tak své vědomí můžeš rozšiřovat do nekonečna. Všechno záleží na tvém duchovním vývoji. Vývoj je nekonečný. Dokonce i sám Bůh, který je dokonalý se stále vyvíjí, rozšiřuje své vědomí. Proto tvoří nové a nové bytosti ke svému obrazu, skrze které poznává sám sebe.
Jaké jsou tedy naše možnosti?
Pokud se naučíte překonávat časoprostor, pochopíte, že všechno je vlastně jen myšlenka, vědomí. Že i hmota je forma tohoto vědomí a že hmota je ve skutečnosti spojena s vědomím a myšlenkou. Je to jen manifestace, projev ducha. Budete schopni ovládat hmotu pouze silou ducha, svojí myšlenkou. Až budete ale opravdu vyspělí, nebudete k tomu potřebovat žádné nástroje, stejně jako k cestování prostorem a časem nebudete potřebovat žádné dopravní prostředky. Budete moci být v okamžiku v jakémkoliv místě a čase nebo sami prožít život jakékoliv bytosti, která žila, žije nebo bude žít. Vcítit se do kohokoli, stát se jím. Dematerializovat hmotné objekty, přesouvat je silou myšlenky a znova materializovat.
Třeba dematerializovat a přesouvat hvězdy a planety?
K tomu jsou oprávněni (a schopni) jen nejdokonalejší bytosti, které dosáhly velmi vysokého stupně jednoty vědomí a osvícení. Stupeň osvícenosti – duchovní síly je ostatně jedinou kvalifikací pro řízení čehokoli a bude tomu tak i brzy i na vaší Zemi. Zatím stačí, když se naučíte ovládat třeba počasí silou ducha. Jsou ovšem sféry, do kterých ani dokonalí duchové neproniknou, neboť jejich řízení je vyhrazeno vyšším bytostem, které jsou sami stvořiteli lidských duchů. Ti vytváří a řídí celé vesmíry. Ale pokud se týká teleportace a telekineze, tyto způsoby ovládání hmoty běžně používáme.
Co tedy ducha omezuje?
Pouze on sám, jeho vývojový stupeň, stupeň vědomí Boha a pak jeho karma, pokud si nějakou vytvořil, neboť ta jej uvězní do hmotných realit a ještě více mu zatemní vědomí, dokud nezapomene, kým je. Neexistuje pro ducha žádné skutečné omezení kromě sama sebe, stejně jako pro člověka neexistuje žádné skutečné nebezpečí, kromě něho samotného. Vnější svět ducha je pouze obrazem jeho vnitřního bytí, jeho sama. Čistý a dokonalý duch není ničím omezen, hmotou, časem ani prostorem. Nepotřebuje žádné nástroje, pomůcky a prostředky.
Co je vlastně dimenze, frekvence hmoty?
Ano, frekvence je to, co určuje dimenzi, tedy rozměr a skupenství hmoty. Fyzická je nejnižší, vyšší jsou astrální a nejvyšší mentální a duchovní. To, na kolik dimenzí či vrstev tyto frekvence roztřídíme, do jakého spektra, není důležité, protože mezi dimenzemi nejsou žádné hranice. Nelze říci – tady jedna dimenze končí a tady začíná vyšší. Neexistují opravdu žádné hranice, protože frekvence jsou různé – i ve fyzické realitě. A zvyšuje se postupně a plynule. Asi se zeptáš, jaká frekvence je tedy nejvyšší. Na to je ale jednoduchá odpověď. Rychlost kmitočtu lze neustále zvyšovat. Tak jako lze neustále zvyšovat rychlost a překročit i rychlost světla, tak zde neexistuje žádný limit. Vědomí Boha je pro nás v nedosažitelných rychlostech kmitočtu této frekvence. Myslím si, že jak se stále zdokonaluje a vytváří nové a nové formy života, tak i tato frekvence vědomí roste. Ateisté říkají, že pouze hmota je věčná, neboť se jen recykluje a prochází energetickou proměnou. A mají pravdu. Ale tato energie je ve skutečnosti živá, není mrtvá. Je naopak inteligentní a není to nic jiného, než duch – Bůh. Hmota a energie, které jste schopni vnímat, jsou pouze jednou formou, kterou se tento duch manifestuje.